Oficiálním názvem projektu je Systémová podpora pro rovnoprávné vzdělávání a zapojení se do volnočasových aktivit dětí, žáků a studentů se zrakovým postižením v oblasti pohybové gramotnosti. Podpora inkluzivního vzdělávání je jedním z klíčových trendů vzdělávacího systému. To platí i pro vytváření podmínek naplňování práv na aktivní a sebe rozvíjející účast ve volnočasových aktivitách. Projekt řeší absenci kvalitních možností žáků se zrakovým postižením ve školách i zájmovém vzdělávání.
Hlavní cílovou skupinou jsou děti, žáci a studenti (dále žáků) se zrakovým postižením. Počet zapojených žáků je determinován konečným zapojením regionů. Naší snahou bude zajistit kvalitní vzdělávání a podpořit nabídku volnočasových aktivit u 90-ti žáků. Svými aktivitami však podpoříme i rodiny těchto žáků. Působení na žáky pak plánujeme realizovat zejména prostřednictvím intervencí věnovaným jejich pedagogům či pracovníkům ve volném čase. Využijeme k tomu ověřenou metodiku, zázemí hlavního žadatele i zázemí a informační infrastrukturu spolupracujících subjektů, zejména škol a speciálně pedagogických center pro žáky se zrakovým postižením. Plánujeme zapojit 5 krajů a hl. město Prahu s přesahem do Středočeského kraje. Užitek projektu však bude sekundárně zaměřen i na spolužáky, případně další vrstevníky, kteří se společného vzdělávání účastní. Při vytváření kvalitních podmínek a úprav obsahů vzdělávání ve školní tělesné výchově, vzdělávání mimo prostory standardně využívané pro vyučování (kurzy, výlety, exkurze, besedy mimo školu), ale i zájmovém vzdělávání či neformálním vzdělávání je nezbytně nutné pracovat bezprostředně i s vrstevnickým sociálním okolím.
S ohledem na počet konzultantů a možnost jejich průběžné a pravidelné intervence se však mohou intenzivně zaměřit na omezený počet těchto žáků. Intenzivní, pravidelné, optimálně každoměsíční intervence bude poskytována 90 žákům a jejich rodinám. Jednorázová, krátkodobá nebo poradenská činnost však bude nabídnuta a v případě zájmu poskytnuta cca 220 žákům SŠ, cca 450 na ZŠ. Ačkoliv není možné takovému počtu žáků poskytnou pravidelnou podporu, bude jim prostřednictvím e-mailové korespondence zaslán kontakt a případně i základní poradenství.
Jedná se o komplexní pojetí projektu, tedy užitek ve smyslu osobně-sociálního rozvoje bude mít i veřejnost, která nebude zapojena do projektu primárně, ale bude s aktivitami buď osobně, nebo prostřednictvím publicity a osvětových činností konfrontován. Při uvedeném počtu žáků bude pracováno vždy minimálně se dvěma pedagogickými pracovníky či pracovníky ve volném čase. Kvantifikovat vrstevnickou skupinu a veřejnost je obtížné, ale pro představu se vždy jedná o cca 25 spolužáků a v případě hlubšího zapojení v oblasti volného času, ať ve formálním či neformálním vzdělávání o dalších cca 10-30 osob na žáka se zrakovým postižením. Jedním z důrazně dodržovaných atributů projektů obsahujících práci Konzultantů APA, kteří jsou klíčovým činitelem celého systému, je maximální snaha o udržitelnost dopadu jejich práce a pokračování i po skončení financování. Dosahujeme tím důslednou evaluací jejich práce tak, abychom věděli, zda další případné financování jejich aktivit dosáhlo očekávaných cílů a kvality. Vzděláváním pedagogů vytváříme podmínky pro účast v pohybových aktivitách žáků se zrakovým postižením i po skončení projektu. Zkušenosti z práce jsou prezentovány prostřednictvím sdělení na seminářích a konferencích, v internetových platformách typu youtube, instagram, web nebo FcB. V klasické papírové formě se pak snažíme o zakomponování informací o činnosti Konzultantů APA v časopisech typu Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi nebo jiných tematických tiskovinách a digitálně vydávaných periodikách. Tímto zajišťujeme kontinuitu realizovaných aktivit i v období bez financování realizátorů činnosti.
Projekt se dominantně zaměřuje na žáky ve společném vzdělávání, kde často chybí kompetence pedagogických pracovníků, a to často i poradenských, pro kvalitní zapojení inkludovaných žáků se zrakovým postižením do školní tělesné výchovy, zájmového vzdělávání, včetně středisek volného času, školních družin či školních klubů nebo volitelných pohybově zaměřených programů organizovaných školou. Ještě více vidíme deficit využívání nabídky subjektů v neformálním vzdělávání. Tam často nechybí snaha a pozitivní postojové nastavení organizací, bohužel však není dostačující povědomí u rodin žáků se zrakovým postižením o možnostech a podmínkách jejich zapojení. Nesoulad v těchto oblastech totiž vede k prohlubující se diverzitě nabídky služeb v oblasti společného vzdělávání mezi těmi školami, které ty možnosti mají a vědí, jak jich využít a těmi, které nevědí. Naší snahou bude v souladu se spolupracujícími subjekty nalézt podporu rovných příležitostí ve vzdělávání prostřednictvím komplexních aktivit a opatření v návaznosti na schválenou školskou inkluzivní koncepci krajů s cílem zvýšení kvality vzdělávání v krajích.
Na školách či ve třídách určených pro žáky se zrakovým postižením se s deficitem účasti ve školní tělesné výchově takřka nesetkáváme. Jednoznačný trend vedoucí ke společnému vzdělávání se žáky v běžných mainstreamových školách však klade na pedagogické pracovníky těchto škol nové výzvy, se kterými se často neumí vypořádat. Podpůrná opatření mohou do určité míry napomoci při naplňování práv na vzdělávání, ale v kontextu pohybových programů jsou prozatím nedostačující. Kapacitní důvody pak neumožňují stávajícím speciálně poradenským pracovníkům souvisle, pravidelně a bezprostředně osobně podporovat pedagogické pracovníky a žáky přímo v prostředí školy. V důsledku nedostatečně rozvinutých kompetencí asistentů pedagoga pak jen velmi složitě dochází k vyrovnávání psychomotorického deficitu, kterého jsme především u žáků se zrakovým postižením svědky. Často nejsou v rámci depistáže ani přehledy o žácích se zrakovým postižením a důvodech neúčasti ve volnočasových či sportovně orientovaných programech. Jedním z dalších problémů je poté i projevovaná nižší míra samostatnosti jako nutného předpokladu např. pro účast v kurzovní výuce realizované školou. To pak bývá důvodem neochoty škol zařazovat nebo plně podporovat své žáky se zrakovým postižením v účasti na lyžařských, plaveckých, cyklistických či jiných kurzech a vícedenních výletech. Velmi složitě se následně řeší i účast v mimoškolních aktivitách či pohybově zaměřených činnostech jako jsou sportovní soutěže v systému Asociace školních sportovních klubů, Olympijských her mládeže nebo celokrajských setkávání inkludovaných žáků.
Práce vysoce specializovaných pracovníku ve speciálně pedagogickém poradenství Konzultantů APA umožní zkvalitnění veřejné vzdělávací služby poskytované těmto inkludovaným žákům, zajistí jejich zdárný fyziologický rozvoj a zajistí vyšší úroveň kvality života. Rozvojem pohybové gramotnosti, včetně výchovy k vlastní zodpovědnosti za svoje zdraví umožní rozvinout občanské i osobnostně sociální kompetence v holistickém pojetí zdraví, tedy jak výše zmíněný rozvoj fyzio, tak i psycho-sociálního rozvoje těchto žáků.
Cílem projektu je zvýšit kvalitu života žáků se zrakovým postižením a podpora jejich nezadatelných práv prostřednictvím zapojení do pohybových aktivit na školách i v mimoškolním vzdělávání.
Rozvojem pohybové gramotnosti rozvineme u žáků návyky vedoucí ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu, který je pozitivním předpokladem pro holisticky pojaté zdraví a tím i spokojenější život. Svou činností však formujeme i odpovědnost a kompetence pedagogických pracovníků v inkluzi pro vyšší zapojení žáků se zrakovým postižením v budoucím vzdělávání. Rozvineme občanské kompetence a pozitivně ovlivníme postoje veřejnosti k podpoře zapojení osob se zrakovým postižením do pohybových aktivit a volného času v nejširších možných souvislostech. Chceme, aby školy, které vědí jak, získali podporu pro řešení svých plánů pro společné vzdělávání a ty, kteří tuto kompetenci poptávají, dostali hlubší podporu metodickou, materiální i personální pro naplňování zákonných inkluzivních povinností. Využijeme v minulosti zakoupených didakticko-metodických pomůcek pro výuku a vytvoříme výpůjční systém, který podpoří školy i pomůckami, které není možné (nebo jen velmi obtížně) získat ze systému podpůrných opatření. Tyto pomůcky vykazují velké nároky na uskladnění a údržbu. Toto budeme řešit v průběhu projektu společně s edukací pedagogů pro jejich používání v praxi. Podporovány budou aktivity vedoucí ke zvýšení vlivu škol na vzdělávací výsledky žáků, a to zejména žáků s potřebou podpůrných opatření se zaměřením na žáky s nízkým socioekonomickým statusem z řad žáků se zrakovým postižením.
Ondřej Ješina (2023)
