Pokud plánujeme a realizujeme vzdělávací proces, je třeba vycházet z konkrétního zjištění, popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Jedním z důležitých činitelů, se kterými je vhodné a nutné dále spolupracovat, jsou i rodiče žáků, respektive zákonných zástupců. 

Součástí diagnostiky v inkluzivní TV je:

a) Připravenost učitele TV, asistenta pedagoga, případně dalších pedagogických pracovníků – schopnost (případně postoje, kvalifikace a kompetence) zapojit a začlenit žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do vzdělávacího procesu.

b) Zaměření rodičů / zákonných zástupců - postoje k účasti žáka ve školní TV a dalších pohybových aktivitách, pohybový režim rodiny, vztah k pohybovým aktivitám a zdravému životnímu stylu aj.

c) Připravenost vnějších faktorů –  dostupnost sportovních ploch, další architektonické bariéry, stávající sportovní vybavení, sociální klima ve třídě a ve škole. 

d) Připravenost žáka se SVP – úroveň pohybových schopností a dovedností, preferencí žáka k pohybovým aktivitám, kognitivní předpoklady pro zapojení do pohybových aktivit, další psycho-sociální aspekty. 

e) Analýza využívaných podpůrných opatření - úpravy kurikul, úprava prostředí, didaktické a sportovně-kompenzační pomůcky, zapojení dalších osob do vzdělávání. 

Diagnostika je nedílnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu, včetně školní TV. Proto je důležité, aby byla prováděna ve všech fázích procesu (na začátku, v průběhu i na konci dílčích období), ale i s přihlédnutím na holistické (komplexní) pojetí zdraví, tedy diagnostika pohybových schopností a dovedností i psycho-sociální roviny. V případě diagnostiky/evaluace inkluzivní TV jsou, kromě testování pohybových dovedností a schopností, nejvhodnějšími metodami pozorování a rozhovor. Jedno z klíčových témat jsou kontraindikace pohybových aktivit. Při hodinách TV doporučujeme sledovat následující:

• Je postupováno při vzdělávání žáka se SVP dle podpůrných opatření, zejména příloze IVP (dále jen IVP) či plánu pedagogické podpory)?
• Zvládá žák se SVP pohybové aktivity, které jsou v IVP pro TV  uvedeny?
• Respektuje obsah inkluzivní TV navržené cíle, postupy a plány v podpůrných opatření? A jsou tyto cíle, případně dílčí cíle nastaveny vhodně a lze ověřit jejich naplňování?
• Stíhá všechny aktivity, které jsou v IVP pro dané časové období uvedeny?
• Jsou modifikace, které jsou uvedeny v IVP, zvoleny správně? Dochází k naplnění cílů, kvalitativnímu progresu ve vztahu k pohybové gramotnosti?
• Zvládl by žák se SVP více aktivit, jiné provedení, nepotřebuje tolik modifikací?
• Byly zvoleny vhodné didaktické či sportovně-kompenzační pomůcky?
• Jaké organizační formy jsou při inkluzivní TV využívány?
• Jak reagují na společné vzdělávání žáka se SVP spolužáci? Nemají s modifikovanými aktivitami problém? Spolupracují se žákem se SVP?
• Je žák se SVP schopen podílet se adekvátně na modifikacích konkrétních pohybových aktivit při TV?
• Jak vypadá spolupráce učitele TV s asistentem pedagoga?
• Zapojuje se asistent pedagoga pouze tam, kde to je nutné?
• Jaký je vztah žáka se SVP k TV?
• Jaké jsou preference žáka se SVP k pohybovým aktivitám?

Na základě vstupní diagnostiky vytvoříme v případně nutnosti IVP či plán pedagogické podpory pro školní TV. I v průběhu školního roku je možné jej doplňovat či revidovat. Na konci uplynutí doby, pro kterou byl plán vytvořen, je dobré provést reálné zhodnocení. Mělo by se hodnotit splnění jednotlivých cílů popsaných v IVP, žákovo zlepšení či zhoršení v určitých dovednostech, rozvinuté kompetence dle školního vzdělávacího plánu (ŠVP). Pro reálné zhodnocení dosaženého zlepšení či zhoršení v pohybových dovednostech a schopnostech je dobré provést znovu test motorických kompetencí, který byl proveden na začátku docházky žáka se SVP do TV. Důležitá součást hodnocení je doporučení pro další školní rok. 

Jelikož do obsahu učiva všeobecně vzdělávacího předmětu TV patří nejen činnosti ovlivňující pohybové dovednosti (pohybové hry, atletika, gymnastika atd.), ale také činnosti ovlivňující zdraví (význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, hygiena při TV atd.) a podporující pohybové učení (komunikace v TV, organizace prostoru a pohybových činností, měření specifických pohybových dovedností či úrovně schopností atd.). Proto je vhodné provést diagnostiku všech těchto oblastí. Potenciálně nám získaná data mohou sloužit nejen k evaluaci efektu realizovaného IVP (dosažení předem zadaného cíle, případně dílčích cílů), ale také jako podklad pro závěrečné známkování (zlepšení, rozvoj).

Inspirace a vybrané techniky

Jakmile žák se SVP začne navštěvovat školní TV je p nutné provést základní diagnostiku. Jedním s parametrů, který nám dovoluje stanovit přiměřené cíle je diagnostika úrovně motorických kompetencí (chceteli pohybových schopností a dovedností). Na jeho základě je možné si vytyčit postupné úkoly a způsob jejich provedení. S ohledem na věk žáků, typ postižení a její hloubku je možné využít celou řadu standardizovaných i upravených testových baterií.

Testové techniky
Mezi nejznámější a v současné době používané baterie u žáků bez SVP patří UNIFITTEST (6-60), EUROFITTEST, MABC 2 nebo TGMD 3. Kromě těchto testů aplikovatelných u žáků s relativně minimálními motorickými obtížemi je nutné zaměřit se i na upravené testové techniky, které respektují potřeby žáků s hlubším postižením

Testová baterie UNIFITTEST (6-60) je určena pro posouzení a monitorování úrovně základní motorické výkonnosti populace školních dětí, mládeže a dospělých. Jednotlivé testy slouží jako ukazatele k jednoduchému posouzení rozvoje (tzv. základních či elementárních pohybových schopností a k jejich normativnímu hodnocení. Učitel TV může využít jednotlivých testů nebo jejich kombinaci dle publikovaného manuálu (Měkota & Kovář, 1996), je však nutné jej modifikovat dle charakteru postižení a věku žáka se SVP.

MABC (Movement Assessment Battery for children) je dalším relativně známým testovým systémem, který se týká se hodnocení dovedností malých dětí. Tento test byl ověřen na dětech bez zdravotního postižení, ale může se používat i u dětí s postižením, které mají schopnost nabýt motorických vzorců typických pro děti s běžným vývojem (Polášková, 2007). Hodnocením prostřednictvím MABC se získávají údaje o motorické zralosti dětí od 3 do 12 let (v diferencovaných setech obtížnosti vzhledem k věku), neboť se soudí, že motorické ukazatele jsou odrazem i psychické zralosti. Diagnostická pomůcka má hodnocení kvantitativní (ukazatele času, vzdálenosti, bodů) a kvalitativní (pozorované způsoby chování a řešení). MABC byla užita úspěšně ke klinickým účelům u dětí s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra a u dětí neslyšících. V současné době se užívá jednodušší a prokazatelnější verze 2, která po verifikaci v ČR může být vhodným nástrojem pro intervenční opatření, méně vhodná pro vstupní diagnostiku k účelům tvorby IVP (Válková, 2012). V současné době je používána verze MABC2, jehož výsledky umožňují využívání jen částí testů, případně zakomponování jednotlivých oblasti do vlastních testových baterií (především práce R. Psotta).

TGMD 3 (Test of Gross Motor Development), je tedy testem vývoje hrubé motoriky, který vychází z původních (stejně označovaných) testů jako jejich revize. Tento systém byl poprvé publikován v roce 1985 (Ulrich, 1985). Další verze TGMD-2 pocházela z roku 2000 (Ulrich, 2000). Je využíván v kineziologii, obecné a speciální pedagogice, psychologii a fyzioterapii. Umožňuje zaměřit se na děti od 3 do 10 let. Autor celé testové baterie Dale Urlich již od samého počátku řeší i úpravy a standardizace tohoto nástroje pro potřeby žáků se SVP. Původně zejména u žáků s vývojovou poruchou koordinace (v zahraničí známou pod zkratkou DCD, u nás častěji jako dyspraxie), později však u žáků s různým postižením, v posledních letech například žáků s PAS, u nichž je nejnižší věková hranice 4 roky (Allen, Bredero, Van Damme, Ulrich, & Simons, 2017). TGMD-3 hodnotí 13 základních motorických dovedností, rozdělených do dvou dílčích stupnic – lokomoce a dovednosti s míčem. Výhodou této testové baterie je relativní dostupnost pomůcek potřebných pro test. Patří mezi ně míče, rakety na soft tenis, plastové pálky na soft ball, kužele, házecí pytlíky (sáčky) aj.

S ohledem na specifika podmínek a motorickou úroveň žáka si lze stanovit svoji diagnostickou techniku či baterii, kterou můžeme aplikovat u jednotlivých dětí a žáků. Důležité je určit si vlastní způsob zápisu, pozorování, případně dotazování. Návrh diagnostiky motorických kompetencí prostřednictvím záznamového základního testu motorických předpokladů (Bartoňová & Kudláček, 2008) u žáků s tělesným či zrakovým postižení lze libovolně doplnit pro případné využití žáků i s jinými SVP. Podpora žáka byla hodnocena na škále - sama s oporou, s dopomocí, s výraznou dopomocí. Dopomoc je možná s využitím osoby, kompenzační pomůcky nebo kombinací. Stabilita/provedení na škále - velmi dobrá, dobrá, slabší, velmi slabá. Tato technika na rozdíl od předešlých není vhodná pro žáky s minimálními motorickými obtížemi.

FUNFitness je screeningový program, který je součástí doplňkových programů Speciálních olympiád (SO) s názvem Healthy Athlete (zdravý atlet či zddravý sportovec). Ze širokého spektra možných měření smyslem části FUNFitness je zjistit úroveň některých ukazatelů motorické kompetence ve vztahu ke zdraví a životnímu stylu, formulovat doporučení pro specifičtější zdravotní prohlídku a zajímavou formou informovat o možnostech zlepšování sledovaných ukazatelů. Organizačně je toto hodnocení přičleňováno k významným národním, evropským či světovým akcím SO. FUNfitness obsahuje:
• hodnocení ukazatelů síly různých svalových partií, flexibility v oblastech různých kloubů, rovnováhy a cirkulorespiračních funkcí;
• hodnocení BMI a svalových dysbalancí;
• edukativní část orientovanou na výživu a ochranu zdraví, trénink i relaxaci. (www.specialolympics.org – FUNfitness).
Celý systém šetření je dostupný na www.specialolympics.org. Pro diagnostiku ve vztahu k tvorbě IVP je vhodný pro orientaci v základních motorických kompetencí u dětí s MP, případně SP, zvládnou jedinci s autismem, nepoužitelný je pro děti s problémy mobility a uživatele vozíku (Válková, 2012).

Pro žáky s těžkým tělesným nebo kombinovaným postižením (souběžným postižením více vadami) je možné využít upravený test Spurnou a Vaščákovou (2011). Ten vychází z testu motorických kompetencí u žáků s TP a žáků s kombinovaným postižením, tedy testu GMFM (Gross Motor Function Measure). Autory tohoto testu jsou kanadští vědci D. Russell, P. L. Rosenbaum, L. M. Avery, a M. Lane působící na Chedoke Hospital, Hamilton, Ontario. Z důvodu obsáhlosti tohoto testu, který je určen spíše pro fyzioterapeutické vyšetření, upravily výše uvedené autorky tento test pro potřeby školní TV (vyšší využitelnost v prostředí škol či tříd primárně určených pro žáky se SVP). Tento test motorických kompetencí je rozdělen do 5 testovacích oblastí. Varianta pro testování žáků, kteří zvládají samostatnou chůzi, zahrnuje testovací oblasti A) leh a přetáčení, B) sed, C) plazení a lezení, D) stoj, E) chůze, běh a poskoky a vytváří 34 položek. Varianta pro testování žáků, kteří k vlastní mobilitě používají mechanického vozíku, zahrnuje testovací oblasti A) leh a přetáčení, B) sed, C) plazení a lezení, D) stoj, F) mobilita a manipulace s mechanickým vozíkem a vytváří 32 položek (Spurná & Vaščáková, 2011).

 

Netestové techniky

Míru zapojení a začlenění je možné pozorovat a vyhodnocovat prostřednictvím techniky Didactic Inclusive Categories – Critical Incident Techniques (DIC-CIT). Jedná se diagnostickou techniku standardizovanou v ČR právě pro potřeby ITV. Český ekvivalent se stejnou zkratkou DIC-CIT se dá přeložit jako didaktické inklusivní kategorie – technika kritických případů. Metoda DIC-CIT je základní metodou pro hodnocení činnosti žáků v inklusivní vyučovací jednotce TV. Výsledky dosažené pomocí DIC-CIT by měly odhalit časové charakteristiky skutečného začlenění žáků do hodiny, do činností paralelních a funkci asistentů pedagoga. Více o technice v Manuálu pro hodnocení inkluzivních vyučovacích jednotek tělesné výchovy DIC-CIT pro ATV (Válková, Bartoňová, & Ahmetašević, 2012).

Možná překvapivé výsledky nám mohou nabídnout zdánlivě jednoduché techniky zjišťování emočního působení TV a pohybových aktivit. Pro žáky na prvním stupni ZŠ doporučujeme např. upravenou techniku PACES, ve variantě pro žáky druhého stupně. Pro žáky středních škol se pak jako vhodnější jeví dotazník DEMOR. Ideální je pretest před začátkem školního roku nebo na začátku a na konci. Výsledky jsou výrazně ovlivněny typem aktivit před vyplňováním, proto je vhodné je aplikovat opakovaně (zejména PACES) nebo po VJ zaměřených na obdobné aktivy (myšleno na začátku a na konci školního roku).

Důležitou součástí diagnostiky může být i screening životního stylu. Možnou inspirací (zejména u žáků prvního stupně, částečně použitelná inspirace i pro děti v mateřských školách) nebo případně jako podklad s možností využití celého (zejména u dětí druhého stupně, případně na střední škole) tzv. disHBSC dotazníku jsou otázky upravené z klasického HBSC dotazníku.

V neposlední řadě se pak osvědčila i tzv. technika nedokončených vět. Pro osoby s mentálním postižením pilotně ověřena standardizována Válkovou (2000). Prostřednictvím této projektivní techniky zaznamenáváme přání žáka, které poté strukturujeme do předem připravených oblastí. Oblasti, které mohou být relevantní, jsou hyperkritičnost či naopak nekritičnost, orientace na výkon nebo zejména pohybové aktivity. Díky porovnání výskytu odpovědí zařaditelných do těchto oblastí je možné zjistit nejen pořadí preferovaných oblastí, ale zejména pak posun těchto preferencí v průběhu například školního roku.

Diagnostika znalostí

Prezentace znalostí z oblasti tělesné kultury mohou být nejen alternativou některých velmi obtížně realizovatelných pohybových aktivit, ale i jedním z kritérií hodnocení žáka se SVP, podobně jako v ostatních vyučovaných předmětech. Aby studium těchto informací bylo spojeno s bezprostřední fyzickou přítomností žáka se SVP ve výuce, může být s využitím jakéhokoliv vhodného přístroje (tablet, smartphone, notebook) realizováno při vyučovací jednotce TV. Výše popsaná inspirace by měla být využívána tam, kde to je nezbytně nutné. Není v zájmu žáka, aby byly vědomostní úkoly kompletní nebo převažující náhradou za ostatní obsah školní TV rozvíjející jeho pohybovou gramotnost.

 

Sociální začlenění

Pozorování sociálního začlenění při TV - DIC-CIT - formulář; záznamový arch

Postoje spolužáků k vstevníkům s postižením - CAIPE-CZ

 

Emoce v TV

PACES - doporučený zejména pro 1. stupeň ZŠ; doporučený zejména pro 2. stupeň ZŠ (případně SŠ)

DEMOR - obě verze (včetně klíče k vyhodnocení) - verze 60 otázek doporučená spíše pro 2. stupeň ZŠ a SŠ; nabízíme i podklady pro úpravu sběru dat u žáků s nižší úrovní čtenářské dovednosti, pomalejším čtením nebo českého jazyka; verze 48 otázek ověřena v minulosti opakovaně i u žáků s lehkým mentálním postižením či se sociálním znevýhodněním

Tip odjinud - Diplomová práce na verifikaci technik (Mgr. Pavel Mrnuštík)

 

Motorické testy a testové baterie

Test elementárních pohybových dovedností žáků s tělesným a zrakovým postižením - test pro využití v praxi pro porovnání změn v úrovni dovedností v průběhu školního roku 

Test hrubé motoriky (GMFM) - upraveno pro potřeby žáků s těžším tělesným a kombinovaným postižením

Tip odjinud - Evaluační nástroje motoriky podle vývojových norem u české populace (Holický, Musálek)

 

Další determinanty

Mapování kompetenčních limitů školy - otázky zaslané předem učiteli TV či jinému odpovědnému pedagogovi, strukturovaný rozhovor s učitelem TV

Mapování životního stylu - upravený dotazník HBSC pro potřeby žáků se zdravotním postižením (tzv. disHBSC), zkrácená verze se zaměřením na pohybové aktivity

Mapování přístupnosti budov - manuál POV

Postoje pedagogů k začlenní žáků s tělesným postižením a tělesným znevýhodněním do inkluzivní TV - dotazník je upravitelný i pro další postižení či speciální potřeby

Důvěra pedagogů ve své kompetence - Dotazník důvěry ve vlastní pedagogické schopnosti při integraci žáků se zdravotním postižením do výuky školní tělesné výchovy

Přání a preference žáka s akcentem na vybrané aspekty (pohybové aktivity, orientace na výkon apod.) - technika nedokončených vět

 

Podklady pro evaluaci inkluzivního procesu v ATV

Podklady pro SPC - viz spolupráce konzultant APA a další pracovník ŠPZ (Vodáková a tým Regionálního centra APA pro Olomoucký kraj)

Podklady pro vnitřní evaluaci školy/pedagoga (upraveno z Vodáková a tým Regionálního centra APA pro Olomoucký kraj

 

Podklady pro diagnostikující lékařské a zdravotnické pracovníky 

Formulář pro registrujícího lékaře - dokument prosím nechte vyplnit svého pediatra pro získání informací nutných pro vypracování IVP do TV (aktualizováno 16. 4. 2020)

Formulář pro odborného lékaře nebo zdravotnického pracovníka - dokument můžete nechat vyplnit relevantního odborného lékaře či např. fyzioterapeuta. Neslouží jako podklad k uvolnění z TV, ale k získání informací pro co nejoptimálnější úpravy v TV (aktualizováno 16. 4. 2020)

 

Ondřej Ješina (2020)